Do Evropy proudí krmná sója, kvůli níž se kácí pralesy. Obsadili jsme loď, která ji sem přiváží

Minulou neděli jsem v německém Bremenu na řece Wesser  společně s dalšími aktivisty a aktivistkami Greenpeace protestoval proti dovozu sóji z Brazílie. Přijde vám zvláštní, proč se mi nelíbí dovoz této luštěniny do Evropy? Odpověď je nasnadě. Kvůli produkci sóji dochází v Brazílii k masivnímu odlesňování Amazonského deštného pralesa – jednoho z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi – a k němu přilehlých savan. 

Navíc se dovážená sója pěstuje za pomoci pesticidů a další toxické chemie a dováží se kvůli výkrmu hospodářských zvířat, jež jsou jedni z hlavních producentů skleníkového plynu metanu, který se podílí na stále více se prohlubující klimatické krizi.

Naším cílem byla loď Hiroshima Star, která přivážela 60 tisíc tun této problematické komodity. Úspěch celé akce závisel na přílivu a odlivu, takže jsme museli několik dní vyčkávat a sledovat pohyb lodi. Konečně v neděli v půl třetí ráno nastaly vhodné podmínky a my jsme mohli spustit naši velkou akci, které se účastnilo přes 40 lidí.

Já byl členem jednoho ze dvou lezeckých týmů, které vylezly na konstrukci jeřábů sloužících k nakládání a vykládání zboží a vyvěsily transparenty proti dovozu krmné sóji. Kromě toho se akce zúčastnili i paraglidista, několik motorových člunů a posádka natěračů, kteří napsali svůj vzkaz přímo na trup lodi. Bílou barvou po obvodu celé lodi vytvořili nápis „CLIMATE CRIME“ – klimatický zločin. Akce proběhla za velkého zájmu médií.

Načasování jsme si nevybrali náhodou. Dnes byla představena zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC. A vědci nám opět připravili neveselé čtení o tom, jak jsme si svým neudržitelným hospodařením s půdou a krajinou, odlesňováním, průmyslovým zemědělstvím a živočišnou výrobou zadělali na velké problémy.  Naše akce proto volala po větší kontrole dovážených komodit a jejich původu. Zrovna u sóji se odhaduje, že 87 procent jejího dovozu do EU je určeno pro dobytek, je to geneticky modifikovaná sója pěstovaná za použití chemikálií a velmi pravděpodobně na místě, kde se dříve nacházel prales. 

Kromě sóji může za destrukci pralesů i chov dobytka. Pastviny se rozšiřují na úkor pralesů a savan.

Amazonský prales v současné době čelí největšímu kácení za posledních deset let. Není to bohužel poprvé, po několika vlnách odlesňování ve 20. století se o prales na přelomu století ve velkém začaly zajímat velké zemědělské firmy. Tehdy se zjistilo, že do té doby běžná praxe, kdy se dobytek krmil masokostní moučkou, způsobuje obávanou nemoc šílených krav. Masný průmysl se začal poohlížet po dostupné a levné alternativě a našel ji v krmné sóje pěstované mimo jiné v Brazílii. Výsledkem bylo do té doby bezprecedentní ničení pralesů, které se podařilo zastavit až v roce 2006 schválením sójového moratoria, tedy zákazu zakládání nových plantáží na území pralesů.

Současná rychlost odlesňování raketově roste z měsíce na měsíc a až příliš připomíná masivní odlesňování v období před rokem 2006. Nárůst kácení pralesů byl patrný již v době, kdy se minulá vláda a s ní i celá Brazílie dostala do politické krize. Vše se zhoršilo v okamžiku, kdy volby vyhrál pravicový populista a nacionalista Jair Bolsonaro, který se již v předvolebních debatách nechal slyšet, že Amazonie musí sloužit brazilskému průmyslu a místní kmeny se musejí asimilovat. 

Nový brazilský prezident Jair Bolsonaro se nevyhnul kritice za kácení pralesů ani na státní návštěvě Izraele.

Přestože Bolsonaro ještě nezrušil zákony chránící prales a jeho domorodé obyvatele, v Amazonii se opět kácí ve velkém. Jako by úřady na ilegální těžbu a její trestání úplně rezignovaly, protože to za Bolsonarova vedení nemá cenu a koukají z toho jen problémy. Tomuto scénáři nasvědčuje i nedávný incident, kdy Bolsonaro nechal vyhodit ředitele brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru, který na základě satelitních snímků upozornil na zrychlující se destrukci amazonského pralesa. 

Evropa a další státy světa, kterým není lhostejný osud Amazonského pralesa, musí na Brazílii tlačit, aby své přírodní bohatství, které je kvůli změnám klimatu i zachování biodiverzity důležité celosvětově, začala opět chránit. Evropské státy včetně České republiky mohou začít tím, že přestanou dovážet krmnou sóju pro svůj masný průmysl. Snad evropským politikům otevře oči dnes zveřejněná zvláštní zpráva IPCC, která na negativní aspekty současného zemědělství, živočišné výroby a špatné péče o lesy a o krajinu upozorní.